Kulturní památky ve Křtinách a okolí

Křtiny

Křtiny, ukryté na horním okraji krasového Josefovského údolí, asi 15 km severovýchodně od Brna, představují ideální turistický i poutní cíl a zároveň východiště k poznání střední části Moravského krasu. Jejich neobvykle bohatou historii, sahající hluboko před rok 1237 a staletou mariánskou poutní tradici doplňuje bezprostřední sousedství Moravského krasu a jeho skalistých romantických údolí, jeskyní, závrtů a ponorů. Se svými 830 (2020) obyvateli a nadmořskou výškou od 400 do 500 metrů, nabízejí Křtiny svým návštěvníkům všestranné kulturní, duchovní, sportovní i poznávací vyžití.

Perla Moravy
Chrám je celoročně přístupný veřejnosti. Díky tomu slouží v dnešní době nejen významným církevním akcím a nevšedním duchovním aktivitám, ale také koncertům a milovníkům architektury a historie.

Zvonohra
Ambity chrámu v sobě ukrývají i jednu z největších funkčních zvonoher ve Střední Evropě o 33 zvonech. Zvonohra hraje pravidelně dvakrát týdně. Po domluvě s farním úřadem je však možno nechat ji rozeznít i jindy.

Kostnice
V podzemí kostela je zpřístupněna rozsáhlá kostnice, obsahující kromě pozůstatků stovek středověkých křtinských obyvatel i několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty, jejichž význam se dodnes nepodařilo objasnit. Kostnici je možno rovněž shlédnout po domluvě s farním úřadem.


Oválná škola
Obec se může pochlubit také zajímavostí moderní architektury. Tou je oválná základní škola s devíti ročníky, mateřskou školkou a moderně vybavenou tělocvičnou. Stavba je pro svou architektonickou nápaditost právem považována za novodobou dominantu Křtin.


Křtinské okolí
Milovníkům turistiky, hub a sportu nabízí křtinské okolí množství regionálních i národních cyklostezek a naučných stezek a hustou síť turistických značených cest, směřujících do Moravského krasu,  k Rudickému propadání, kde se voda ztrácí v podzemí nebo do tajůplného Josefovského údolí, kde táž voda zase vyvěrá u Býčí skály. Další cesty vedou k romantické zřícenině Nového Hradu, který kdysi Švédové dobyli zradou, k Rakoveckému údolí, do údolí Říček, či k Jedovnickým rybníkům.


Duchovní příležitosti
V nejbližším okolí obce je rozseto množství pradávných i zcela moderních křížků a obrázků. V roce 2010 byl vysvěcen nový nápaditý křížek na bukovském kopci. Nedávno bylo v lese za obcí obnoveno takzvané Barončino klekátko. Ve vzdálenějším okolí je možno navštívit jedovnický pozdně gotický kostel Svatých Petra a Pavla s moderním oltářem Mikuláše Medka, pozoruhodný moderní kostel Svatého Josefa v Senetářově, dostavěný v roce 1971 nebo poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné ve Sloupě a poutní kostel Narození Panny Marie na Vranově. Vaší pozornosti by neměl uniknout ani světoznámý gotický “Světelský oltář” v adamovském kostelíku Svaté Barbory.

Další místa

Jedovnický kostel
Jedovnický kostel je moderní učebnicí sakrálního umění konce 20. století. Tehdejší farář P. František Vavříček povolal v té době neznámé umělce Mikoláše Medka, Jana Koblasu a Josefa Istlera, aby moderně vyzdobili interiér jedovnického kostela. Úplný popis výzdoby jedovnického kostela najdete na webové stránce.

Senetářovský kostel sv. Josefa (farnost Jedovnice)
Byl jedním z mála kostelů postavených v době náboženské nesvobody. Dílo architekta Ludvíka Kolka bylo dokončeno v roce 1971. Křížovou cestu vytvořil Mikoláš Medek. Podrobnosti na webové stránce farnosti jedovice.

Zámek Rájec nad Svitavou
První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. Milovníky umění pak nepochybně osloví bohatá sbírka orientálního porcelánu a známá zámecká obrazárna, v níž jsou vystavena díla slavných evropských malířů období baroka a romantismu.
Blanenská 1, Rájec-Jestřebí, 679 02, Tel: 516 432 013
www.zamek-rajec.cz

Josefov – Františčina huť
Huť patřila k prvním vysokým pecím umožňujících nepřetržitou tavbu surového železa. Koncem 18. století byla pec přestavěna a celý provoz uveden na vyšší technickou úroveň. V polovině 19. století prošla pec dalšími modernizacemi. Dnes je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě a je památkovou rezervací.
www.technicalmuseum.cz

Rudice – Větrný mlýn
Nepřehlédnutelnou stavbou v Rudici je větrný mlýn. Původní stavba z roku 1865 přestala sloužit svému účelu v roce 1945 zrušením mlynářského práva. Později sloužil mlýn rekreačním účelům a v roce 1994 byl upraven na muzeum. V dubnu a od října do konce roku bude otevřen o víkendech, v květnu až září pak denně od 9.00 do 12.00 a od 14.00 do 17.00 hod. mimo pondělky, kdy je sanitární den. Mimořádnou návštěvu, např. hromadný zájezd, lze domluvit na obecním úřadě nebo přímo s průvodcem panem Janem Dobešem.

Rudice č. p. 5, telefon (+420) 602 729 084 nebo 603 803 435.
www.rudice.cz

Rozhledna Veselice – Podvrší
Tato současná moderní telekomunikační věž byla uvedena do provozu v měsíci srpnu roku 2001. Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn pohledem na celé území Moravského krasu a ze vzdálenějších míst například na věže elektrárny Dukovany ve vzdálenosti cca 52 km.

Květen, Červen Pá 14.00 – 19.00 h So – Ne 9.00 – 19.00 h
Červenec, Srpen Po – Ne  9.00 – 19.00 h
Září, Říjen Pá 14.00 – 18.00 h So – Ne  9.00 – 18.00 h.
Kontakt: +420 773 041 644.

www.rozhledna-veselice.cz

Rozhledna Alexandrovka u Adamova
Rozhledna Alexandrovka stojí nad městem Adamovem, na vysoké zalesněné stráni na okraji Babické plošiny. Během své dlouhé historie prošla řadou úprav. Byla postavena na místě, kde dříve stál dřevěný vyhlídkový pavilon, v letech 1886-7 členy rakouského turistického klubu, výletní organizace tvořené především brněnskými Němci. V roce 2007 se adamovští rozhodnuli Alexandrovku opravit tak, že získala nové přístupové vnější schodiště a zcela novou nástavbu, čímž výška věže činíí 16,5 metru při umístění vyhlídkového ochozu 13 metrů nad zemí.

Zámek Blansko
Renesanční zámek byl vystavěn na přelomu 16. a 17. století na místě tvrze, která byla zbudována patrně ve 13. století. Základy válcové věže, která se nám zachovala dodnes, pocházejí z románského období.

Zámek 1, 678 01 Blansko, tel: 516 417 221 (ústředna)
Listopad – březen: Út – So 10.00 – 17.00
duben – říjen: Út – Ne 10.00 – 17.00

info@muzeum-blanenska.cz
www.muzeum-blanenska.cz